Nížiny

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

V krátkých, jazykově vytříbených textech podává Herta Müllerová dětským pohledem svědectví o životě německé menšiny v Banátu. Jednotlivé epizody jsou syrovými vizemi o pochmurné a nevlídné krajině, do níž padá hluboký stín totalitního režimu. Napůl obdělaná a nepříliš úrodná pole, nedbale ošetřovaná zemědělským družstvem a státním statkem, zablácené a promáčené cesty a samotná vesnice se smutnými a apatickými staveními - to jsou kulisy, v nichž se každodenně konají malá, ale intenzivní dramata, v nichž ovšem mezilidské vztahy balancují na hranici nevšímavosti, odcizení či zloby a nenávisti. I proto je leckdy snazší věnovat se alkoholu, neboť ten aspoň na chvíli otupí beznaděj, jež se dostaví při reálném pohledu na svět. Jediným světlým místem je snad okamžik, kdy "švábská rodina, čerstvě vykoupaná, čeká na sobotní večerní televizní film." Nedostatek citu, radosti či lidské soudržnosti se tak stávají základními vjemy, jejichž sítem prochází i malá vypravěčka. Nejhorší na jejich vyznění je ovšem její poznání, že z tohoto bohem zapomenutého a bezperspektivního místa lze jen velmi těžko uniknout.