Konec exilu

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Jan Koblasa se tentokrát soustředí na roky, kdy mu bylo konečně po více než dvacetileté odlmlce povoleno opět navštívit svou původní vlast. Nebyl to ale návrat v žádném případě jednoduchý, z autorových vzpomínek dokonce vyplývá, že poprvé mohl překročit hranice rodné země vzhledem k absurdním průtahům tehdejších československých úřadů až v červnu 1990. Podtitul "Cizinec mezi svými" pak dokumentuje, že ne všude byl Jan Koblasa vítán s otevřenou náručí. Někteří jeho bývalí výtvarní kolegové odmítli vzít ho na vědomí, v plném rozsahu se tu projevila závist a řevnivost, neboť Koblasovy zahraniční úspěchy a mezinárodní uznání se pro mnohé staly příslovečným trnem v oku a nedaly jim spát. Přes tyto rozpory však Koblasa nezatrpkl a stručně komentuje, jak se zase postupně sbližoval s domovem. Vypráví také o své činnosti a životě v cizině, o harmonickém vztahu a později i manželství s ruskou malířkou Soniou Jakuschewou - a především o umění, které se stalo pevnou součástí jeho bytí, kladlo na něho vysoké nároky i cíle a poznamenalo ho nejen obrovským psychickým a fyzickým vypětím, ale i radostí, pocitem vnitřního uspokojení a dobře odvedené práce, který se vždy dostavil při dokončení každého zdařilého díla.