Vzdálená láska

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Z tvorby Jaufrese Rudele de Blaia se zachovalo pouze šest básní, z toho čtyři v nápěvové podobě. Středověký autor, žijící přibližně v polovině neklidného dvanáctého století, byl představitelem takové dvorské lyriky, která upřednostňovala motiv vzdálené lásky. Spočíval v zobrazení citové vazby, kdy milovaná bytost je od svého obdivovatele a ctitele nekonečně daleko, kdy toužící bard slýchá o její kráse pouze z vyprávění nebo ji zná jenom z portrétu. Pouto mezi mužem a ženou zde tedy dosahuje ryze platonického tvaru, přesto je však především ze strany básníka neobyčejně silné a působivé. Traduje se dokonce, že Rudel se sám stal obětí takového vztahu, že se kvůli lásce k tripoliské hraběnce vydal na křížovou výpravu, že skutečně tuto ženu svých snů nalezl, aby vzápětí zemřel v jejím objetí. Rudelova poezie je v tomto svazku otištěna v zrcadlové úpravě, jak v původním jazyce, tak i v citlivém českém překladu Jiřího Pelána, který rovněž napsal zasvěcenou úvodní studii o okcitánské trobadorské poezii a doplnil knihu i interpretačními komentáři.