Noc a déšť

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

"Je čas kameny rozhazovat i čas kameny sbírat," - tímto biblickým citátem se Janota odráží do plochy své sbírky, která jako by hledala odlišné, nicméně uzlové body v jeho životě, chvíle, kdy do nocí buší déšť a odhaluje onen "řetěz unavených stop", jež pokrývají jednu lidskou existenci. Janota se jeví jako vyhraněný básník s výrazně civilním projevem, který popisuje či vzpomíná na některé události, jež znamenají určitý posun či zlom v jeho citovém vývoji. Všímá si třeba okamžiků, kdy náhle zjistí, že dětství nezadržitelně končí a rodiče nad ním přestávají držet ochrannou ruku, vypořádává se s normalizační atmosférou, která toto období poznamenala "humpoláckou tužkou", čmárající absurdní hieroglyfy i během jeho dospívání. A pak se čas valí dál a najednou jsou tu první zkušenosti se smrtí, která se dotkne někoho blízkého. Náznaky epizod a příběhů jsou zřetelné i v dalších číslech tohoto cyklu. Jsou psány střízlivým až lakonickým jazykem, který pouze umocňuje konkrétní atmosféru prožitku, dojmu nebo i oněch chvějivých minut, v nichž se probouzely rozhodující impulzy vedoucí ke vzniku básnických úvah a glos, jež jsou v tomto cyklu rovněž obsaženy.