Knížka

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Libor Hofman rozdělil "knížku" do dvou základních částí: do první vložil prozaické texty, do druhé pak převážně grafickou poezii. Autor přiznává, že jeho tvorba je vzdáleně inspirována surealistickými, dadaistickými nebo poetickými hledisky a má blízko k nonsensové zkratce. Vzápětí ale jedním dechem dodává, že tyto prameny ho učí pracovat s náhodou, která je pro něho hlavním námětovým zdrojem, jenž podněcuje jeho fantazii. Ta se pak projevuje nejen v úsporné próze, v níž je zachován prostor jak pro jazykové eskamotérství se slovními parafrázemi, novotvary či záměrnými zkomoleninami, ale i pro útržky epizod či drobných vzpomínek. Všechny jazykové a výtvarné prostředky, které Hofman používá, se tak v duchu jeho závěrečného "manifestu okasionismu" stávají nástrojem, jehož jediným cílem je zachytit "demonstrací radosti, lhostejnosti a žalu" vztah ke světu a prostředí, v němž člověk žije, zároveň je však nutné formulovat toto vyjádření tak, aby navíc i potěšilo a pobavilo.