Na kříži lásky
Vydání: Protimluv 2013 | Jazyk: čeština | Signatura: B 22469
Sbírka veršů současného významného slovinského básníka bosenského původu je osobitým vyznáním i svědectvím o citovém vztahu jednoho muže ke dvěma ženám.
Podrobnosti tohoto vydání
Obsah
Neobvykle otevřená výpověď Josipa Ostiho je zprávou o jednom tragickém a hned zase nadějeplném období v životě člověka. V přerývaných, rozevlátých a přitom sevřených vzlycích zachycuje příběh, v němž se jeho lyrický hrdina nejdříve jen velmi obtížně smiřuje se smrtí své ženy a poté nachází novou lásku v osobě, která se o jeho manželku do posledních okamžiků existence starala. Ačkoli se autorova sbírka odehrává nejvíce v intimní rovině, přesahující někdy až do erotické polohy, zřetelně v ní vyvstávají dva protiklady - láska a smrt. Právě tyto dvě kategorie dávají Ostimu příležitost vyvolávat vzpomínky či naopak s nadějí hledět do času budoucího. Mezi těmito základními pojmy však lze přesto rozeznat i jistou míru pochybností, neboť nabyté zkušenosti vedou často k nejednoznačným závěrům, kdy nic není jisté, takže radost a štěstí zůstávají natrvalo ve společnosti smutku, bolesti i předtuchy zániku.
| Popis | |
|---|---|
| Čtenářská kategorie | kniha |
| Záhlaví | OSTI, Josip |
| Název | Na kříži lásky |
| Podnázev | (milostné, už zase... žalozpěvy, jistě) |
| Autor | Josip Osti ; [doslov Peter Kuhar] ; [ilustrace Kamila Zemková] |
| Ilustrátor | Zemková, Kamila |
| Vydání | Vyd. 1 |
| Měřítko | |
| Místo vydání | Ostrava |
| Země vydání | Česko |
| Nakladatel | Protimluv |
| Rok vydání | 2013 |
| Rozsah | 120 s. |
| Durata | |
| Vybavení | il. |
| Rozměry | 18 cm |
| Počet stran | 120 |
| Doprovodný materiál | |
| Název edice | Edice překladové literatury ; |
| Poznámka | |
| ISBN | 978-80-87485-09-5 |
| Cena | 149 |
| Obsahová char. "OCH" | B2 |
| Obsah OCHu | Poezie v češtině pro dospělé, mládež a starší děti. |
| Název dílčí části | Pro mě byla zima létem lásky a pro mě bylo léto zimou lásky; Spolu jsme naposledy svlékli, umyli a oblékli moji ženu, zemřelou lásku --; K hrobu mé ženy, které jsi pomáhala zemřít bez bolestí --; Jako Kolumbus Ameriku, hledaje Indii, jsem i já tebe objevil náhodou --; Ach, jakou by z nás měl, moje milá, Lojze Spacal radost --; Když jsme se opíjeli a opájeli krásou --; Když jsme šli na procházku... --; Když jsme se tu noc objímali a líbali --; Tvůj tanec byl, moje milá, v novoroční noci vesmírný --; Tančí pár vlaštovek ve vzduchu nad tomajskou zahradou --; Jeden druhému jsme četli knihy v posteli --; Naše Veliká středa zastínila všechny... --; Po jednom z našich nanebevzetí jsi mě prohlásila za svého krále --; I smrt se u nás cítila jako doma --; Naše malá velká milostná báseň --; A i kdyby se nám jen zdálo všechno, co se nám dělo --; Jsou chvíle, kdy bych byl rád tebou, a ty bys chtěla být mnou --; Dokážeme, moje milá, ochránit kouzlo našeho příběhu --; Nejen já jsem ti vděčný za lásku --; Cokoli se stane v našem životě, moje milá --; Když jsi tehdy odešla z Tomaje, za sebou nechalas srdce v mé posteli --; Láska nás, nahé děti vesmíru, moje milá, udělala krásnými --; Nevím, zda jsou to znamení nebo ne, a zda je umím správně vykládat --; Teď, když nejsi se mnou v posteli, i kosi každý den brzy zrána zpívají jinak --; Oba, moje milá, máme dvě tváře --; Přestože naše dny, o nocích nemluvě... --; I když máme oba nejčastěji samé světlo --; Jako bych ti i dnes, když nejsi vedle mne... --; Nejdřív jsem o tobě říkal, že jsi difúzní --; Tobě se zdá, že víš, kam jdeš --; Vím, že tvůj milenec je, moje milá, vítr --; Odešlas, moje milá, po své cestě temným lesem, v němž není žádná stezka --; Ležel jsem v posteli, když jsi neslyšně přišla --; V jednom z dopisů jsem ti napsal... --; Ty básně jsou, moje milá, jen pokračováním našeho přerušeného dopisování --; Říkali, že jde o tajemný jev --; Domluvili jsme se, že spolu navštívíme výstavu Slovinští impresionisté --; Dnes, moje milá, nemůžu napsat žádnou báseň --; V noci jsem, moje milá, zase napsal báseň, kterou jsem napsal před dvaceti lety --; Teď, když jsi jen ze slov --; Celou dobu jsme, moje milá, provazochodci --; Nemluvili jsme spolu, moje milá, příliš často o budoucnosti --; A teď se, moje milá, procházíme po zlaté Praze --; Jako nevyléčitelný pochybovač jsem pochyboval... --; Tvůj rýžový chléb lásky už není --; Teď jsou mé dlaně prázdná hnízda --; Kdysi jsem tvoji tvář srovnával s lunou --; Víckrát jsi byla v zemích, které často pustoší silné hurikány --; Nikdy jsem nikomu nezáviděl --; Rád vzpomínám a ještě dlouho budu vzpomínat na dobu --; Nemáme žádné společné fotografie --; Nemůžu, moje milá, nemyslet na nás --; Dnes bylo všechno jako každý den --; Kdybych ty básně psal v době, kdy nás potkávaly takové věci... --; Kdybych o nás mluvil včera --; Ještě na jednu otázku nemám odpověď --; Nikde doma už nenajdu knihu básní žebráků a žebraček --; Má tomajská samota je, moje milá, naším odloučením znásobená --; V hlíně na zahradě otisk tvého bosého chodidla --; I my dva jsme byli, moje milá, Orfeus a Eurydika --; Někteří mudrci tvrdí, že všechno v životě je ztráta --; Vím, že všechno není tak černé, jak se zdá, moje milá --; Vím, že konec naší lásky nebude znamenat konec světa --; Mám tě na svědomí, moje milá --; Nebyl jsem trubadúr, moje milá, stejně jako tys nebyla mou Dámou --; Umírající jsou tví milenci, moje milá, a mojí milenkou je smrt --; Před oknem je, moje milá, pergola a na ní dozrálo víno --; Dveře mého domu budou stále otevřené --; Básník ve mně má, moje milá, z mé bolesti radost |
Lístek
| MARC |
|---|