Half pint

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Kdo nebo co je Půlpinta, objevující se v titulu? Podle závěrečné epigramatické poznámky, vepsané na okraj zadní záložky, je to "tulák bez domova", který "přece jen našel domov - Prahu." Zároveň ovšem Půlpinta může být i autorovo alter ego, které prochází celou sbírkou jako ironický jedinec, přivyká zdejšímu prostoru, seznamuje se s jeho charakteristickými zvláštnostmi, s povahou lidí a v útržkovitých poznámkách se vyjadřuje ke společenskému klimatu, dějinám či politickému vývoji. Poznává místa jak s patinou starobylosti, tak i se symbolem jednoduchosti, utápějícící se v sebestřednosti a šedivém průměru. Přesto však cítí touhu zapomenout na "západ slunce, kvůli kterému se nedá spát" i na "čaj s malinovým džemem" a zůstat v neprobádané krajině, jíž se chce co nejvíce přiblížit. I proto se patrně probírá nejrůznějšími filozofickými citacemi a výroky, jejímiž (ne)platnostmi si potvrzuje správnost svého rozhodnutí. Oprávněnost tohoto kroku lze možná spatřit i v určité parafrázi Saint-Exupéryho: "Nebudeš žít uvnitř růže," říká March (nebo Půlpinta) a dodává: "Tato zem má svoje planety, svoje řeky - je ale křehká jako svítání." I to je zřejmě jeden z důvodů, proč dojde k přesvědčení, aby se tady zkusil trvale usadit.