Taxus Baccata

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Taxus Baccata je v českém názvosloví veden jako tis červený a patří mezi silně ohrožené dřeviny. V mýtických souvislostech je dokonce známý i jako posvátný strom, jemuž byla například v keltské kultuře připisována tajemná síla, dodávající povzbuzující účinky bojovníkům ve válečných konfliktech. Julia Otxoa však vidí tuto rostlinu i jako symbol neustále se obnovujícího dialogu člověka s přírodou, znázorňuje pro ni pevný bod ve světě zmatku a chaosu i neměnnou konstantu v pomíjivém čase. Hluboké vnímání i "proniknutí do krajiny" je pro básnířku zároveň možností ponořit se do svého nitra a uvědomovat si bytí, jež je na jedné straně úzce propojené s "křehkostí naší lidské podstaty", na druhé musí soupeřit s každodenními zkušenostmi, které se v jakémsi "nejasném vědomí budoucích hrůz" transformují do okamžiků nabitých "nezkrotnou nejistotou vrtkavostí a hrozby."