Žirafí krk

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Inge Lohmarková patří na kdysi prestižní škole již téměř k inventáři. Ve výuce je zastánkyní "staré školy", je přísná, ale spravedlivá a nikomu nenadržuje. Podle ní se má studentům určit směr, nasadit jim klapky na oči, aby se byli schopni více soustředit a do vztahu učitel-žák nepatří žádná otevřenost či přílišná komunikativnost. To právě zastává ředitel školy a kolegyně Schwannekeová. Inge vidí, že nic není jako dřív: hodnoty socialistického NDR jsou dávno pryč, mnoho lidí se sestěhovalo na Západ, je méně dětí a škola musí bojovat o každého žáka, aby přežila. Děti jsou podle ní horší a línější, je si jistá, že je všechny důkladně zná a umí zařadit podle typických charakteristik. Ale hlavně je zastánkyní teorie, že všude fungují stejné přírodní zákony, na lidi a chod společnosti se dívá očima bioložky, svět je snadno roztřiditelný a identifikovatelný jako objekty v přírodopisných tabulkách. Její puntičkářství a nevstřícnost k "novým" metodám se nakonec stanou pro ředitele záminkou, jak se jí zbavit. Autorce se zdařilo vystihnout atmosféru východoněmeckého malého města a přilehlých vesnic s rozdílnými generačními pohledy. Postavu profesorky biologie charakterizuje formou krátkých, úsečných vět. Román se dá brát do jisté míry i jako provokativní příspěvek k diskusi o současném školství.