Paní mezičasu

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Charakteristickým znakem autorovy sbírky je pozorování světa kolem něho, které poté ukládá do deníkových záznamů. Adamíkovo vnímání je otevřeno nejrůznějším dojmům a pocitům, s nimiž přichází do kontaktu. Nalezneme zde třeba stručné poznámky o knihách, básnících i o četbě. Objevují se zde ale i přírodní motivy, ranní rozbřesky a sníh, postřehy z cest a putování. Jedním z hlavních autorových témat se pak stává uvědomění si prchavosti a pomíjejícnosti, které se stává podstatnou náplní jeho úvah: "Mé vědomí, můj rozum tápe na každém rozcestí. Nemá dostatek sil rozhodnout se, neboť správnou cestu poměřuje pomíjivým."