Elegie a jiné básně

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Společným znakem tohoto souboru je zachytit obecné hodnoty a jistoty, zamyslet se nad kontrasty mezi životem a smrtí, jež se v běžné lidské existenci objevují, jsou pro ni podstatné a stávají se její přirozenou součástí. Budějovický rodák Ivan Schneedorfer naznačuje tuto tématiku hned v úvodní skladbě "Par avion", v jakémsi komorním dopisu odeslaném leteckou poštou, v němž se vyrovnává s atmosférou na konci dvacátého století. Ve druhé části ("Kuřácké blues") se v úsečně vyměřených strofách zabývá pozorováním rozdílů mezi městem a přírodou. Těší se na příchod jarního větru, na druhé straně ho však obklopuje "hlučné mraveniště" světa, měnící prostředí kolem něho ve "zpustošené zahrady". A tak mu jediné uspokojení a klid paradoxně přináší snad jenom chvilka s dýmkou či cigaretou. Závěrečný a také nejrozsáhlejší blok "Elegie" obsahuje šedesát římskými číslicemi označených básní, které jsou hořkou úvahou nad osaměním a stářím, nad uplývajícím časem, kdy člověk náhle na prsou pocítí "balvan pozdní úzkosti" a tuší, že zanedlouho "zmizí nadobro".