Muž, který polykal vítr

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Ivanova osobní historie začíná v kojeneckém ústavu, první orientaci ve světě získává v dětském domově padesátých let. Učí se zde brát věci takové, jaké jsou, příliš nevyčnívat a umět se přizpůsobit každé situaci. Morální základ je nutné mít tvárný, neb lidé okolo nás i doba se mění…(Obrázek na obálce je ostatně čitelným piktogramem: "Kam vítr, tam plášť..."). Setkání se starým knězem mu nabídne možnost studia teologie, ale další životní zákruty hrdinu vedou přes psychiatrický ústav, filosofickou fakultu v době bouřlivého sklonku šedesátých let, "zašívárnu" na opuštěném pracovišti v pohraničí za normalizace, až po léta devadesátá, kdy jej práce na "novém" ministerstvu zahraničí zavede do Mexika, které má s jeho životní cestou nečekanou souvislost... Celou životní cestu provází hrdinu neurčité náznaky o jeho původu, linie jeho příběhu je doplňována sofistikovanými odbočkami k neméně dobrodružným příběhům lidí, které potkal, kteří mohli mít s jeho původem cosi společného a kteří jej nějak ovlivnili či zasáhli. Autorčina bravurní hra s náznaky, nedořečeností, a rozehrání mnoha vyprávěcích linií trochu komplikují sledování hlavní dějové linie, jsou spíše intelektuální hrou, v níž se čtenář někdy trochu ztrácí, - tato metoda je však pro autorku příznačná.