Zápisky odstřelovače

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Podle svých memoárů zastřelil Vasilij Zajcev téměř 250 příslušníků wehrmachtu a stal se tak během druhé světové války nejúspěšnějším odstřelovačem tehdejší Rudé armády. Cesta k tomuto výslednému číslu však vedla nejrůznějšími oklikami a peripetiemi. Zajcev líčí v pamětech své střelecké počátky, které se vlastně datují již od dětských let, kdy doprovázel dědečka na lov vysoké zvěře v uralské tajze. Dodává, že právě tyto zkušenosti později bohatě zúročil v boji "proti dvounohým dravcům, kteří nepozváni vpadli" do jeho země. Roku 1937 nastoupil Zajcev základní vojenskou službu a byl přidělen k proslulé tichomořské flotile. Po invazi německé armády se však rozhodl námořnictvo opustit a dobrovolně se přihlásil do nejtěžších frontových bojů. Tímto způsobem se v říjnu 1942 dostal do stalingradského kotle, kde si velitelé brzy povšimli jeho mimořádného střeleckého talentu. I proto mu svěřili zbraň s teleskopickým zaměřovačem, která se pak v jeho rukou stala v obleženém městě postrachem pro "nepřítele před branami".