Přelož prosím vůni růží...

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Erika zaslala první dopis ve verších slavnému básníkovi v květnu 1924. Zatímco Rilke se již ocitl na sklonku svého života, Erika si teprve začala utvářet představy o významu a naplnění lidského bytí. Tato vzájemná korespondence obou protagonistů vydržela vlastně až do Rilkeovy smrti, k níž došlo o dva roky později. Jejich básně jsou nepřetržitými lyrickými dialogy, v nichž hlavní místo zaujímá přátelství a důvěra, vzájemný respekt a úcta. Občas sice probleskne v Rilkeho básních jemné erotické zabarvení, to však brzy odezní nelítostným poznáním o jeho kritické zdravotní situaci, s níž se Erika jen velmi obtížně smiřuje. Rilkeho zprávy o jeho nemoci dokonce Eriku přinutí, aby se s ním osobně poprvé a také naposledy setkala. A i když odmítá vzít Rilkeho stav na vědomí, přece jen tuší, že se musí připravit na ztrátu obdivovaného a pro ni zcela nenahraditelného člověka.