Otavín

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

V autorčiných povídkách se ponejvíce objevují jako hlavní námět písecké kulisy v proměnách doby a lidé, kteří v nich dlouhá léta pobývají a pohybují se, na druhé straně však tuto lokalitu i opouštějí nebo do ní na krátký čas přicházejí. Stiborová popisuje změny, které byly mnohdy prováděny pouze z nařízení nekompetentních úředníků, ve svém důsledku však zcela zdevastovaly starobylou tvář města a poznamenaly tak i způsob života mnoha obyvatel. Ti jsou v těchto prózách zastoupeny především postavou Marie, která strávila dětství, vyrůstala a bydlela v proslulé, dnes však již zbořené Rybářské uličce. Marie svým jednoduchým přístupem a po generace děděnou moudrostí získala nadhled nad historickými událostmi, jež kolem ní procházely, úctu k okolní přírodě, obdiv k řece, jež tudy protékala a lásku k místu, v němž našla svůj domov, s nímž byla hluboce spjata a jehož se nemohla za žádných okolností vzdát. V okamžiku, kdy se prostor, který Marie od narození obývala, stal součástí projektu výstavby mimoúrovňových křižovatek a Marie byla z něho téměř násilím vystěhována, ztratila rázem smysl své existence a dobrovolně se odsoudila k izolaci i předčasnému skonu.