Domra

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Pohřební hranice, hořící téměř věčným ohněm ve svatém městě Váránasí, se staly pro Josefa Winklera stěžejním motivem, jenž mu umožňuje podobně jako v předcházejících prózách i zde rozehrát polemiku o smrti a jejích nejrozmanitějších podobách. Téměř v každé stručné kapitole, psané autorovým typickým, až barokně košatým stylem, se opakuje refrén, v němž "na bambusovém žebříku se sedmi příčkami" je položena mrtvola, která čeká na zpopelnění. Tyto smuteční akty na břehu Gangy jsou pro Winklera příležitostí, aby do detailů zachytil a popsal mystérium, které vzniká v souvislosti s posledním rozloučením s člověkem. V jeho textu se pořád objevují a neustále jsou zdůrazňovány svazky zapálených vykuřovacích tyčinek, konopné provazy, jimiž je oběť svázána nebo barevné látky z umělých vláken, do nichž je zahalena, dále pak všechny potřeby, jež jsou nutné k provedení obřadů. Jejich charakter často narušují nejen toulaví psi, kteří netrpělivě čekají na odpadlé lidské kosti, jež se pro ně stávají vítanou potravou, ale také kozy, krávy či vodní buvoli, které pohřebištěm nevšímavě procházejí. Kromě této atmosféry dává autor románu i silný homosexuální akcent, a to ve chvílích, kdy líčí půvaby spoře oděných indických mladíků, kteří na tomto místě buď pracují nebo tu jen tak tráví svůj volný čas.