Nepodávej ruku číšníkovi

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Kdo by očekával životopis režiséra Jana Němce, velice by se mýlil. Povídky, které vznikaly v letech 1970 - 1990 a které publikoval začátkem 90. let v časopisu Reflex, jsou jen náznakem toho, co ve skutečnosti prožil. Osobnosti, o nichž se zmiňuje, jsou v jistém smyslu důležité. Daleko důležitější jsou však ty, o nichž mlčí. Celé vyprávění se pohybuje na pomezí skutečnosti a fikce, pravdu a okolnosti zná jen autor sám. Šedesátá léta zachycuje spíš jako jeden nikdy nekončící pohyblivý svátek a léta v exilu jako jeho volné pokračování. Skoro by se zdálo, že pro Jana Němce je důležitější býti mužem, než umělcem. Povídky jsou psány tak, aby je čtenář četl s napětím. Nesmí však očekávat, že se o Janu Němcovi dozví víc, než by si on sám přál.