Bitva v Otrantské úžině

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Autoři popisují bitvu v širších souvislostech námořních bojových operací na Jadranu a ve Středozemním moři. Vycházejí z charakteristiky mezinárodní situace před vypuknutím válečného konfliktu. Věnují se výstavbě rakousko-uherského válečného námořnictva, jeho struktuře, organizaci a místu ve válečné strategii Trojspolku. Následuje výčet a charakteristika jednotlivých bojových plavidel (torpédoborce, křižníky, ponorky) a popis bitvy, jejímž cílem bylo narušení protiponorkové bariéry, která uzavřela rakouské námořnictvo v Jaderském moři. Bitva byla úspěchem rakouské flotily, nezabránila však celkovému neúspěchu Rakouska-Uherska ve válce. Další ranou byla vzpoura námořníků v boce Kotorské (1918). Následovala již pouze likvidace flotily po ukončení války. V příloze - hodnosti důstojníků zúčastněných loďstev, mapky námořní operace, nákresy rakousko-uherských válečných lodí a přehled válečných lodí ostatních států.