Vybrané stati ([Díl] 1,)

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Náboženství nepředstavuje podle Solovjova systém, nýbrž projev náboženského aktu člověka, jeho směřování k univerzální křesťansky pojaté osobní víře. Proto nahlíží každé náboženství jako etapu vývoje růstu světové jednoty založené na možnosti zdokonalování. Z tohoto hlediska interpretuje náboženství Číny a islám. Protikladnost dvou kultur, tedy čínské a evropské, lze v podstatě shrnout do protikladnosti dvou celkových idejí: pořádku a pokroku. Vládne-li Evropě princip falešného pokroku, pak se symetricky sjednocené čínské síle můžeme postavit na odpor jedině chaosem subjektivních snah. Čínský ideál představuje princip síly. Kdyby Evropané přijali tento pohanský ideál, tak by se zřekli všeobecného křesťanství, čímž by projevili svoji bezbožnost. Musíme být silní, avšak duchovní přitažlivostí, která charakterizuje vyznání plné pravdy. Druhá studie z pozic křesťanské filozofie interpretuje podstatu islámu. Islám svými snadno pochopitelnými dogmaty ovlivňuje národy, jež jsou sice povolané k historickému dílu, ale nedorostly do úrovně vyšších ideálů lidstva. Pro muslimy však může být islám tím, čím byl pro Židy zákon a pro Řeky filozofie. Přechodným stupněm od pohanského naturalismu k pravé univerzální kultuře. Klasik ruské filozofie z osobitých křesťanských pozic hodnotí náboženství Číny a islám.