Darwin a estetika

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Darwin přiznává existenci vkusu již zvířatům a zdůrazňuje jeho roli v rámci pohlavního výběru, především pak u ptáků. Mezi smyslem pro krásu u člověka a u zvířat není pro něj podstatnějšího rozdílu, jedná se víceméně o kontinuální přechod. Tento smysl pro krásu popisuje jako libost pociťovanou z vnímání určitých tvarů, barev či harmonických zvuků a pokouší se je objasnit na fyziologickém základě. U Darwina se projevuje vliv soudobých názorů na fyziologické základy estetického zážitku, jež jsou pochopitelně zcela v intencích jeho biologického přístupu. Současně však jeho dílo výrazně obohatila britská estetika 18.století. Darwinovy názory mají tudíž svou konzistenci a navazují integrálně na předchozí i soudobé estetické myšlení. Interpretace významu estetických kategorií v rámci řádu přírody z pohledu zakladatele evoluční teorie.