Bytí a nicota

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Bytí má dvě základní podoby: bytí v sobě a bytí pro sebe. Cogito poukazuje bezprostředně k nějakému bytí v sobě, jež je objektem vědomí. Bytí v sobě a bytí pro sebe jsou spojena syntetickým poutem, jímž je samo bytí pro sebe. Bytí pro sebe jest pouze čistým "nicováním" bytí v sobě - jakási trhlina v Bytí. Bytí pro sebe se jeví coby nepatrné nicování, které má svůj původ uvnitř Bytí, avšak i tato nepatrnost stačí, aby otřásla celým bytím v sobě. Tímto otřesením je svět. Bytí pro sebe nemá jinou realitu než tu, že je nicováním bytí. Vědomí nemá žádné jiné bytí vyjma toho, že musí být názorem, který něco odhaluje. Nicota světa může být popřena činností, která je svobodná. Činnost je svobodou. Francouzský myslitel s využítím některých koncepcí německé filozofie, především fenomenologie, definuje vlastní ontologický systém. Ontologie sama nedokáže formulovat morální předpisy. Zabývá se výlučně tím, co jest, a z jejích poukazů nelze vyvozovat nějaké imperativy. Umožňuje však nahlédnout, čím by byla etika, která by se ujímala své odpovědnosti vůči lidské realitě v situaci. Ontologie nám totiž ukázala původ a povahu hodnoty... Vrcholná filozofická práce jednoho z ideově nejvlivnějších myslitelů 20.století.