Od estetismu k eschatonu

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Monografie soustřeďuje pozornost k otázce podstaty estetického působení Březinových básní, jejich bohaté obraznosti. Tvůrčí vývoj Otokara Březiny je pojednán v šesti fázích, které korespondují s pěti básnickými cykly, k nimž se jako závěrečná fáze řadí básně z let 1901-1907. Březinův individuální postoj byl ve starší literatuře poněkud nediferencovaně vykládán a povrchě definován jako náboženský, přičemž šlo výlučně o estetizovaný postoj, o umění, které je svému tvůrci náboženstvím, svátostí, bohoslužbou a zároveň obětí. Ve stvořitelském díle se zjevuje hrůza a nádhera věcí, kterou vidí a poznávají "stavitelé chrámu". Tvůrčí procesy na stavbě chrámu jsou inscenovány jako velkolepá projekce obrazu, současně jako výraz aktivně žitého života. Psychologickou analýzou básníkova tvůrčího vývoje a začleněním Březinova díla do evropského kontextu překračuje monografie horizont dosavadního březinovského bádání, zejména v souvislosti s probíhající mezinárodní diskusí o symbolismu.