Ideologie a paměť

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Studie vycházejí z letitého studia dobových dokumentů, ve snaze vyhnout se schematickému výkladu, neboť takový výklad tohoto období převažuje. Autor, (uznávaný literární vědec, který přednáší literaturu na Jihočeské univerzitě), vychází z jednání lidí v počátcích totalitní společnosti, která sama před sebou ospravedlňovala teror jako prostředek upevnění své moci. V umění se soustředila na potlačení svobody a velmi dovedně k tomu využívala interpretů i tvůrců, kteří byli ochotni se zříci své svobody a zároveň její omezení požadovali od ostatních; "řízení literatury" se pro ně stalo podmínkou umělecké tvorby. Kapitoly uvedené práce nesou mnohdy názvy podle trendů a aktivit té doby, plynoucích ze vztahu mezi mocí, ideologií a umělci (Pracující do literatury, Fučíkův odznak, Jiráskovská akce). Textové přílohy jsou dokladem toho, kam až může totalitní ideologie i v literatuře dojít.