Plótínova metafyzika svobody

Podrobnosti tohoto vydání

Obsah

Plótínovo pojetí svobody má tři základní aspekty: antropologický, teologicko-ontologický a metafyzický. Z antropologického hlediska je však její existence sporná - člověk jako bytost podmíněná tělesností v tomto pojetí není svobodná. Novoplatonik se o takto pojatou svobodu nezajímá z pohledu člověka, nýbrž z hlediska světa jako celku a z hlediska počátku, z něhož tento celek vyvěrá. Odtud zákonitě analýza musí směřovat ke svobodě samotného prvního počátku veškerého univerza (tj. Jedno-Dobro). První počátek personifikuje nejvlastnější zdroj a základ svobody coby sebevztah moci, kterou se vyznačuje intelekt. Jedno-Dobro má podobu sebevztahu moci, vystupňovaného k naprosté jednotě. Cílem Plótínovy koncepce byla apologie racionální formy veškerenstva proti její údajné nahodilosti: život božského intelektu formuje sebe sama do podoby "univerza inteligibilních forem". Karfík postihuje nejenom metafyzický a teologicko-ontologický rozměr svobody, neboť struktura lidské bytosti v sobě shrnuje strukturu univerza. Jedná se o propojení těchto tří základních aspektů svobody...