| Autor textu | František; Alighieri, Dante; Friedrich; Jacopo da Lentino; Rinaldo d'Aquino; Pugliese, Giacomino; Siciliana, Nina; Odo Delle Colonne; Enzo; Dell'anguillaia, Ciacco; Donzella, Compiuta; Dietaiuti, Bondie; Jacopo da Leona; Guinizelli, Guido; Cavalcanti, Guido; Gianni, Lapo; Angiolieri, Cecco; Alfani, Gianni; Pistoia, Cino da; Petrarca, Francesco; Boccaccio, Giovanni; Donati, Alleso di Guido; Sacchetti, Franco; Giustinian, Leonardo; Burchiello; Boiardo, Matteo Maria; Savonarola, Girolamo; Politianus, Angelus; Machiavelli, Niccolo; Ariosto, Ludovico; Gambara, Veronica; Muzzarelli, Giovanni; Michelangelo Buonarroti; Colonna, Vittoria; Berni, Francesco; Tansillo, Luigi; Stampa, Gaspara; Tasso, Torquato; Bruno, Giordano |
| Název dílčí části | A když se ozve pískání kosa...; Čím víc mnou pohrdáš, tím víc tě chci /; Kdybych byl oheň zapálil bych svět, ... /; Takový smutek, takový mám žal... /; Běda, ta Láska je tak špatný vůdce... /; "Lidičky, honem, honem na ulici!" /; "Becchino moje!" "Cecco, ale kdež!" /; "Becchino, lásko!" "Co chceš, zrádce? Maž!" /; Nejlepší příbuzní, jen mít je vždy /; Kdo v tomhle světě nemáš troníka /; Nejhorší bída zve mě synkem svým /; Já mám tak málo toho, co bych rád /; Jen nad tři věci mi nic neznamená /; Becchinu popíral jsem napořád /; Takový zálusk předvčírem mě chyt /; Pštros, který tráví železo jak rez /; Jsem-li já, Dante, žvanil, jak jsi řek /; Příslibů plné sladké vězení /; Ti, co nám mluví o smrti, nám lžou /; Papež nic nedělá, jen jí a tráví /; Střízlíčka za krejcar mít na pečení /; Vlas - jemné stříbro vroubí zježatělý /; Epitaf /; V zelené trávě, v kvítí u studánky... /; Na zádi bárky, která od svítání /; Jsem Dante Alighieri, temná Pallas /; Kdo zpíval by, když já ne - která žena /; Jsem na zemi anebo nebesích... /; Jsem na zemi anebo nebesích... /; Viděl jsem zrána stoupat z hlubin moří... /; Ten ptačí zpěv, jenž letí z háje k háji /; Ani to nebe nám tak drahé není /; Jak radostně a svorně se ti ptáci /; Sonet k chvále osla /; Jeden čas seje, jeden plody sbírá /; Věčně se poezie s břitvou hádá /; Když mrňous kluk tak do zlobení dá se /; Není u Mantovy tolik vrtáků /; Uměn svobodných je sedm /; Vprostřed blech, vší a štěnic jsem se točil /; Do světa vyšel mravenec /; Strambotto /; Kdo je ta paní, k níž zde každý vzhlíží... /; Vy máte v sobě všechno, co je krásné... /; My jsme ta pera bázní rozechvělá... /; Pohroužen do dum o Lásce jsem potkal... /; Vy, jež jste do mne vnikla očima... /; Pastýřka v háji ovce propásala /; Protože se už sotva někdy vrátím /; Lásko, ty víš, že jsem se nevydala... /; Jako by náhle zašlo slunce všem... /; Žiji zde sama na zé pusté skále /; Černovlásko moje s cukrovými rty...; Lásku má ve svých očích moje paní... /; Tak šlechetná, tak ctnostná, vždy má paní... /; O Lásce mluví všechny myšlenky mé /; Paní, jež víte, co je láska pravá /; Láska je to, co ušlechtilé srdce /; Poutníci, kteří jdete zamyšlení /; Vy, kteří myšlenkami nebem Třetím /; "Jsem spanilé a divukrásné dítě" /; Přišel jsem v kruhu nebeském v ta místa /; Ke krátkým dnům ve velkém kruhu stínů /; Vždyť, Lásko, sama vidíš, tato paní /; Tak drsný chtěl bych být teď každým slovem /; Spanilý drahokame /; Když se vzduch zjara rozzáří a svítí... /; V žalosti žije sama samotinká /; Když na jaře svět začne rozkvétat /; Chci nechat světa a sloužit už jen Bohu /; Vizte tu strast a bídu... /; Píseň tvorstva /; Udělám to co pták /; Zářivé, krásné oči... /; Dej, lásko, ať se milá ke mně vine /; Nakreslil jsem si tvou tvář na kus psaní... /; Proklínám den, kdy jsem se zamiloval... /; Rád bych ti poslal čtyři vzdechy, milá /; Nevzpomínáš si, jaks mi pověděla /; Chci opěvovat po pravdě svou paní... /; Spanilá dívko, celým světem ctěná /; Váš krásný pozdrav a váš něžný pohled /; Viděl jsem jitřenku, jež zahořela /; V šlechetném srdci láska je a byla /; Předsevzal jsem si sloužit Hospodinu /; "Láska mě vraždí!" "Pročpak" "Miliuji" /; Zpěv čertů /; Písně z komedie "Mandragora" /; Příležitost /; Epigram /; Měj rozum, hochu, jestli mě máš rád...; Prchejte, lidé, před tím požárem... /; V divoké, kruté hře... /; Jak je to možné, že už nejsem svůj?... /; Vrať mi ty dny, kdy pranic nedrželo... /; Co to je se mnou, co to zase chceš... /; Čím víc ten život mezi prsty fičí... /; Dokud jsem mohl vzdorovat tvé zlobě... /; Ne, žádný mistr nikdy nevymyslí... /; Kdybych byl věřil, že se přerodím... /; Pane, má pravdu staré přísloví /; Kdo mne to vleče mermomocí k tobě /; Vole už z toho lopocení mám /; Z kalichů kují helmice a dýky /; Den a Noc spolu hovoří a praví /; I kdybys byla kámen nebo skála /; Ty víš, že vím, že víš, můj drahý pane /; Běda, ach běda, jak mě ošálily /; Tak jako je už v peru, v kalamáři /; Ó noci, sladká, i když plná tmy /; Shodil jsem těžké, nepotřebné břímě /; Sestoupil z nebe a pak v lidském těle /; Mé prudce žhoucí touze /; S tím masem z troudu, srdcem z čisté síry /; Jsou to už léta, cos mě tisíckrát /; A zas mě nová krása /; Ani ta nejmenší z tvých starých ran /; Běh mého života už dospěl, žel /; Mé oči souží, nač se podívám /; Mé oči, vy to víte /; Ty sladké polibky, hned navrácené /; Neposílej za mnou ty své posly klamné...; Ulét slavík z klícky...; Já bědná milující /; Pochválen buď ten den, ten měsíc, rok... /; Váhavým krokem zamyšlen a sám... /; Ty zlaté vlasy, co tak sladce vlály... /; Úzkost mě jímá, vzpomenu-li maní... /; Znavené oči, když vás pozvedám... /; Už mlčí vítr, nebesa i zem... /; Život se žene, pořád dál a dál... /; Čtu často ve svém věrném zrcadle... /; Jako bych slyšel užuž přicházet... /; Ten malý slavík, co tak sladce lká... /; Ty oči, o nichž jsem tak vroucně zpíval... /; Co chceš, co děláš, co tak stále zíráš.. /; Čtenáři, až v mých rýmech zaslechneš /; Co znáte moji touhu a můj cit /; Pro všechny tvory, které hostí země /; Tak jsem už zmožen samým čekáním /; To okno, v němž se slunce objevuje /; To něžné zblednutí, jež sladkou záři /; Ach pokojíku, jenž jsi pro mne býval /; Neznají tolik tvorů mořské vlny /; Dříve mě z dálky těšívala paní /; Ach krásná tváři, ach ty zraku milý /; Když spustí ptáci v listí to své lkaní /; Úvale, jenž jsi plný těch mých stonů /; Má Itálie, třebas slova marná /; Kdybyste slyšela ten žalný hlas... /; Proklínám den, kdy jsem zhléd ponejprve... /; Ach, neptejte se, proč ty moje vzdechy... /; Ta paní, pro niž chodím zadumaný /; Protože oči nejsou stále syty /; Ach, což jsem se vám tolik zošklivil /; Pochválen buď, paní, okamžik a den... /; Čas plyne a ty přihlížíš, jak plyne... /; Nebuď tak pyšná na svou krásu, paní... /; Dříve než zvadne, děvčátko mé milé /; Vy oči, jež mi bez rtů vyprávíte /; Od první chvíle, co tě vídávám /; Ať jdu, ať stojím, ať jsem tam či tam /; Vítej nám, máji /; Šla jsem se, dívky, jednou podívat /; Milé dívky, já mám dnes /; Přišel jsem k lůžku, kde spí moje milá...; Ta sladká tvář, tak drahá /; Ach, už se neutěším /; Sotva jsem věřit moh... /; Když jsem šel jednou hájem zadumán /; Duše zaslepená /; Já krahujíčka, bědná, milovala... /; Láska je příčinou, že žiji bez ustání... /; Můj pán mi připadá jak nebe nad hlavami /; Ač jsem se zmítala tři roky vprostřed moře /; Hořela, sténala a zpívala jsem stále /; Můj život moře je, mé slzy voda v něm /; Smutná a zmučená pro svoje těžké viny /; Vy odcházíte a já jsem zase sama /; Ne, nepřestaňte lkát, mé oči znavené /; Ne, nepřestaňte lkát, mé oči znavené /; Ó vy mé radostné, ó vy mé milé zvěsti /; Ó plačte, plačte jen pro mne, mé sladké paní /; Kdybyste, pane můj, nahlédl do hlubiny /; To, že mě novými krutostmi stále mučí /; To, že mě novými krutostmi stále mučí /; Mám těžký osud, mám, však ještě tisíckrát /; Kdo může vyslovit velikost mého štěstí /; Ó žel, vy noci mé, vy láskou naplněné /; S vámi mne, pane můj, docela opustila /; Ó, muč mne, lásko, muč a dej mi bolest nésti /; Žaluji na lásku, žaluji na milého /; Ta rána, o níž jsem věřila, že se zhojí /; Stanu se, moje milá...; Za velkou touhou vzpínám se jak pták /; To jsou ty vody, kde jak ve snách král Tróje /; Campi Flegrei po výbuchu 1538 /; Na tvrdém lůžku v dlouhém pláči tráví /; Viděl jsem vázat květy do kytice... /; V žárlivé lásce třeštím tisíc očí... /; Zrcadlo z křišťálu jsem dal své paní... /; Co se to všude chvěje... /; Srdce jste na mně chtěla... /; Za hořkých nocí, kdy se v slzách ptám... /; Láska je duše, Láska je duch světa... /; Na štíhlém čele chvěl se porozpleten /; Až jednou ta světla a tu kštici /; Krásná je paní, když jí vánek sladce /; "A v čem mám za své služby dík, můj pane?" /; Radosti pro mne není /; Je-li mé srdce s vámi, tak jak touží /; Vánku, jenž tady tančíš kolem hravě /; Na nebi vidím hvězdy, míhající /; Dáš-li mi, Lásko, jednou pohladit /; Jako si Alfeus už věky věků /; Až spatřím v tom svém rozevlátém vlasu /; Viděl jsem na vás, nebo se mi zdálo /; Tam, kde zdi, sloupy nebrání už zraku /; Sotva se úsvit brzy ráno vzbudí /; Slyš, vlny šepotají /; Seděl jsem jednou sám a samotinký /; Když mlčím, bolest roste /; Ten strůmek, který na počátku máje /; Květ, který pro mne máte /; Třebaže ty, závistná žárlivosti /; Plote, jenž dělíš sady /; Lodice v moři, prapor /; Ve stínu stromů kdysi /; Vánky i vlny v moři /; Háje a řeky mlčí /; Lže pověst, kterou šíří ničemníci /; To, nad čím slepý dav vždy tolik jásá /; Ať zvítězí už tedy osud zlý /; Prastarý bože, okřídlený čase /; Je karneval a věrní milující /; Malý, leč slavný synu /; Malý, leč slavný synu /; Ten krásný zlatý věk /; Ten den, kdy vás nesmím vidět, moje milá... |
